Gabriela:
první dojmy z cesty: Turkish airlines dobře vaří a tyy jo, kde jsou plastové příbory:) Další, už z Afriky, byly silnější. Na letišti v Daru byl vzduch jak v prádleně, celníci měli spoustu času na vyřízení našich víz a vrácení našich pasů, tak jsme byli trochu stresovaní a čekali, jestli celý pobyt nestrávíme na celnici:) Všechno ale zlepšila jízda busem z Daru, konečně jsme se trochu vyspali,i když to to pěkně drkotalo. V buse hrála africká popová hudba, dokonce ji pouštěli na tv i s videoklipy:) Cesta do Igogwe trvala asi 14hodin, tak jsme měli dost času na kochání se africkou přírodou. Část cesty vedla přes národní park, slibovali, že uvidíme africkou zvěř a fakt že jo, ale pan řidič jel tak rychle, že jsme jen těžko stíhali rozpoznávat, o jakou zvěř se jedná. Ale žirafu jsme stihli:)
Myslela jsem, že v Africe platí klídeček, pohoda, hakuna matata, že je na vše času dost, ale pan řidič mě vyvedl z omylu. čůrací pauzy byly tak krátké, že hned po tom, co jsme vylezli z busu, začal troubit, že už se zase nastupuje a jedem:) Ale nejspíš jen výjimka potvrzuje pravidlo.
První večer v Igogwe nás sestry uvítali úžasnou hostinou, tak jsme se nadlábli rýže, výborné arašídové polívky, zelí, brambor, masa a dalších dobrot.
Další den, tj.v pátek, jsme začali pracovat (hned po vydatné snídani), třídili jsme léky a chystali ordinaci pro sobotní den oteřených dveří pro chudé nemocné pacienty z celého okolí. Pak nás čekala milá "práce" s dětmi v sirotčinci. Jsou to vděční drobečci, hráli jsme si s nimi a pomáhali je krmit. někteří jsou pěkní lumpíci a zkouší,co si můžou dovolit, no je s nimi legrace:)
Dnes už je sobota a Rasti se setrami mají práce nad hlavu. Čekárna je plná a neustále přichází noví pacienti a čekají, až na ně přijde řada a doktor jim uleví od nemoci. Vypadá to, že Rasti a jeho tým bude mít dlouhý a náročný den... My pomáháme, kde se dá, vaříme výživnou kaši pro děti (my jsme ji zkoušeli a mňam mňam), ale moc úspěch to tady v Igogwe nemá.. Někteří kaši vrátili s otázkou: dont you have chocolate (nemate čokoladu)? :)) Taky bychom si dali:)
Michal
Rad bych pro tuto chvili dodal, ze jsme tedy vsichni dojeli v poradku na misto. Jsme zdravi, najezeni. Hodne z nas i stastnych z uzitecnych aktivit. Prace se nam dari a vse jde zatim podle planu. Snad s vyjimkou baliku, ktere jsme posilali letecky. Bohuzel se opet zasekly na celnici, takze budou mit velke zpozdeni.
Žádné komentáře:
Okomentovat